O NÁS
„Ideální“ knihovna se stará o lidi. Je provázaná s životem v dané obci tak, že se pro něj stává nepostradatelnou. „Ideální“ knihovna je taková knihovna, které si lidé ani pořádně nevšimnou, protože je pořád na svém místě a vždycky má to, co potřebují.
O knihovně
Místní knihovna ve Vidči je základní knihovna s evidenčním číslem 0278/2002. Knihovna je součástí systému knihoven České republiky a podle zákona č. 257/2001 (knihovní zákon) vykonává informační, kulturní a vzdělávací činnosti.
Místní knihovna ve Vidči se nachází v centru obce a je umístěna v prostorách mateřské školy (dolní křídlo budovy), kde jí patří místnosti s celkovou rozlohou 92 m2.
Zřizovatelem místní knihovny je od 1. ledna 1997 Obec Vidče.
Obec má uzavřenou Smlouvu o spolupráci s MVK Vsetín a Městskou knihovnou v Rožnově pod Radhoštěm, která na základě objednávky poskytuje místní knihovně tyto služby:
· Metodickou pomoc při revizi a aktualizaci knihovních fondů
· Zpracování statistiky o činnosti obecní knihovny
· Pomoc při zpracování knihovních fondů pořízených z prostředků obce
· Základní servis informačních a komunikačních technologií
· Literární besedy a informační lekce pro základní školu
Služby poskytované MVK Vsetín nebo Městskou knihovnou v Rožnově pod Radhoštěm, které jsou obecní knihovně poskytovány v rámci regionálních funkcí knihoven, jsou financovány z finančních prostředků Zlínského kraje.
Knihovna Vám nabízí nejen rozmanité služby, ale také příjemné prostředí pro Váš volný čas:
- Navštivte akce, které pro Vás připravujeme.
- Přijďte si jen tak posedět a odpočinout, nebo přemýšlet a tvořit.
- Naplánujte si setkání s přáteli a známými.
Z našeho fondu si určitě vyberete. Najdete zde vše od časopisů, domácí i zahraniční beletrie přes dětskou literaturu, sci-fi a fantasy, hobby publikace, turistické průvodce až po slovníky a populárně naučnou a odbornou literaturu. Součástí fondu knihovny jsou také společenské deskové hry od společnosti Albi. Z domova můžete nahlédnout do našeho on-line Katalogu. Součásti fondu knihovny jsou také společenské a deskové hry vydavatelství Albi a MINDOK.
Obohacením stálého fondu knihovny je služba výměnných souborů knih (jarní, podzimního, zimní). Knihy jsou knihovně zapůjčeny vždy na dobu jednoho roku z Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně.
Historie
Historie knihovny ve Vidči se začala psát 24. října 1920.
Tehdy byla v obci ustanovena Knihovní rada, která vznikla, stejně jako v jiných obcích, z nařízení vlády Československé republiky a 1. knihovnického zákona z roku 1919 „O povinnosti zřizování a financování knihoven v každé obci“.
Z Protokolu uloženého v Okresním archívu ve Vsetíně, se dovídáme, že knihovní rada obce Vidče v počtu tří lidí, tehdy projednala toto: Předsedou byl zvolen starosta Josef Jaroň, pokladníkem místní farář Alois Pozbyl a jednatelem učitel Jindřich Šitavanc. Knihovníkem byla ustanovena učitelka Eliška Šitavancová. Schválen byl knihovní řád a poplatek za legitimaci na 1,- Kč. Byla stanovena i půjčovní doba – knihy se budou půjčovat každou neděli dopoledne od ½ 10 – ½ 11 hodin. Obecní knihovna bude otevřena v den národního svátku 28.října 1920. Před tím bude přednášet o účelu knihovny pan farář Alois Pozbyl. Vše četl a podpisem potvrdil Ignác Nerád.
Další informace o historii knihovny a lidech s knihovnou spojenými hledala ve starých zápisech kroniky obce Vidče paní Marcela Švajdová, bývalá knihovnice a kronikářka. A tady si dovolím ji citovat: „…jsem zmínku o spolku Národní jednota, který vznikl patrně v roce 1919 a měl za úkol vzdělávat lidi jakýmkoliv způsobem. Psalo se tam, že to byly přednášky o pěstování plodin, sadařství, zdravotnictví a hygieně, vzdělání atd. Tehdy byl v místní škole řídícím učitelem pan Macháček, jehož zásluhou se ví, jak to tenkrát bylo.
Patřilo k tomu i založení školní knihovny, kde bylo jen pár knih, které většinou darovali kantoři, poněvadž mezi lidmi peněz nebylo a málokdo knihy vlastnil. Co se týká veřejné knihovny, tak se patrně o ni také starali učitelé. Kde se půjčovalo není z dokladů známo, ale domnívám se, že to bylo nejspíš na faře, protože se půjčovalo po mši. Ostatně, když já jsem chodila do školy, tak na faře (původní) byla knihovna, o které se mi zdávalo celé dětství. Pan farář Myška byl bývalým vysokoškolským profesorem a měl neuvěřitelnou knihovnu, dokonce i globus, jak to bývá v zámeckých knihovnách.
Za zmínku stojí i informace o některých lidech z první knihovní rady. Pan farář Alois Pozbyl byl prvním farářem v novém videčském kostele (r. 1915). Žil velmi chudě, protože i to málo, co měl rozdal. Proto také onemocněl a zemřel na tuberkulózu. Je pochován na místním hřbitově – má tam i pomník. Říkalo se mu bosý kněz a ne zbytečně. Pomáhal také panu učiteli Kašlíkovi se sbírkou na stavbu kostela a následně se snažil hlavně o to, aby se přestalo v rodinách pít, čili už tehdy bojoval proti alkoholismu. Bojoval ale jen dobrým slovem a skromnou pomocí, poněvadž sám nic neměl.
Starosta Jaroň je myslím ten pán, co je spojován s dominantou hřbitova, tj křížem na hlavní cestě směrem k márnici.
Při hledání dalších informací v Okresním archívu o Vidči jsme narazili na Protokol ze schůze obecního zastupitelstva z 8.listopadu 1924, ze kterého vyplývá, že zastupitelstvo schválilo na provoz Obecní knihovny částku 700,- Kč.
O období mezi lety 1924 a 1948 nejsou k dispozici prameny o konkrétní historii knihovny. Lze ovšem usuzovat, že situace byla podobná jako v ostatních knihovnách regionu. Hospodářská i kulturní krize na počátku 30. let a období 2.světové války určitě způsobily, že pravděpodobně došlo ke snížení příspěvků knihovně.
Poválečná historie videčské knihovny se začala odvíjet v roce 1948, kdy začal půjčovat spoluobčanům své knihy v rodinném domě pan Robert Mičkal. Měl k tomu účelu zařízenou malou místnost vedle své krejčovské dílny. Bývalá knihovnice opět vzpomíná, že chodila do této knihovny půjčovat knihy nejen pro matku, ale i pro sebe. Pro děti byla ale hlavně k dispozici školní knihovna, kde byla spousta tendenční literatury – např. Timur a jeho parta, Příběh opravdového člověka, Reportáž psaná na oprátce, apod. Ale byly tam i verneovky, pohádky od Němcové, Erbena či Lady, Drdova Němá barikáda, aj.
Pak povědomí o umístění veřejné knihovny trochu mizí, protože se nepodařilo dohledat, kde vůbec sídlila.
Koncem padesátých let a následná šedesátá už knihovna fungovala. Podle údajů z ročních statistických výkazů vyplynulo, že v roce 1956 měla knihovna 143 čtenářů a patřila k nejlepším knihovnám v okrese Vsetín.
Někdy v tomto období se také knihovna přestěhovala do prostor obecního úřadu.
V knihovně se vystřídala řada dobrovolných knihovníků. Mezi ty nejlepší patřil pan učitel František Maša (1971-1979), který dovedl knihovnu až k tehdejšímu nejvyššímu knihovnickému ocenění „Vzorná lidová knihovna“ (v roce1979).
V roce 1979 nastupuje jako knihovnice paní učitelka Marcela Švajdová. Založila Čtenářský kroužek, který se aktivně zapojil do akcí Klubu mladých čtenářů při nakladatelství Albatros. Jejich literární práce byly několikrát oceněny a děti jely do Prahy na setkání s ostatními Čtenářskými kroužky, spisovateli a ilustrátory knih. Knihovnice Marcela Švajdová byla za dosažené výsledky oceněna čestným uznáním rady KNV v Ostravě (1980). Dne 7. dubna 1981 získala knihovna opět ocenění „Vzorná lidová knihovna“.
V roce 1989 se knihovna přestěhovala do nových prostor v dolním areálu Mateřské škola ve Vidči, kde sídlí dodnes.
Dne 1. 7. 1992 došlo k výměně knihovnice, odešla paní Marcla Švajdová a nastupuje Dagmar Karasová.
V 1994 se pro velký zájem čtenářů začalo půjčovat 2x týdně po dobu 5 hodin.
V lednu 2002 přešla knihovna pod správu Obce Vidče. Mezi Obcí Vidče a Městskou knihovnou v Rožnově p. R. byla uzavřena Smlouva o poskytování knihovnických služeb pro Místní knihovnu ve Vidči (metodická činnost, pomoc při zpracování knihovního fondu a revizi knižního fondu, besedy pro ZŠ). Z grantů Ministersva Kultury ČR VISK získala knihovnta postupně finance na nákup počítačů a knihovnických programů, které umožnily automatizaci knihovnických služeb a možnost připojení knihovny k síti Internet.
V roce 2007 se Místní knihovna ve Vidči umístila na 1. místě soutěže Vesnice roku 2007 Zlínského kraje. Poté byla nominována do celostátní soutěže. V Zrcadlovém sále Klementina pak přebraly knihovnice Dagmar Karasová s paní starostkou Štěpánkou Mikulenkovou Diplom za 3. místo v soutěži Knihovna roku 2007.
1.1.2011 byl spuštěn ve spolupráci s Masarykovou věřejnou knihovnou ve Vsetíně a Městskou knihovnou v Rožnově automatizovaný výpůjční protokol – půjčování knih, časopisů a jiných materiálů přes počítač.
15.8.2014 nastupuje do místní knihovny paní Božena Zajícová, bývalá knihovnice Měk Rožnov p.R., nyní v důchodu. Za vedení a dobrou prezentaci místní knihovny v březnu 2016 získala ocenění Nejlepší knihovnice okresu Vsetín za rok 2015 – obor dobrovolný knihovník.
Knihovna před rekonstrukcí:
Rok 2016 byl významný nejen pro knihovnici paní Zajícovou, ale i pro samatnou knihovnu. V průběhu měsíců července až října došlo totiž k celkové rekonstrukci a modernizaci stávajících prostor. Po celou dobu úprav byla knihovna uzavřena. Veřejnosti byla slavnostně předvedena a zpřístupněna v pátek 18. listopadu 2016.
Modernizace knihovny ve Vidči byla spolufinancována Zlínským krajem. Náklady na tuto akci činily 2 386 404 Kč, z této částky činila dotace ze Zlínského kraje 963 000 Kč.
Knihovna po rekonstrukci:
Dalším významným dnem pro videčskou knihovnu se stal 12. říjen 2017. Nový vzhled knihovny po rekonstrukci, statistické ukazatele její činnosti, péče o fond i organizace kulturních a vzdělávacích akcí pro školy a veřejnost – to vše stálo za tím, že knihovna ve Vidči získala titul Knihovna roku 2017 Zlínského kraje.
